Jak léčit ucpaný nos

Ucpaný nos u dětí i dospělých patří k nejčastějším problémům v období akutních respiračních virových infekcí a chřipky, při kvetení ambrozie, „invazi“ topolového chmýří apod.Brání normálnímu dýchání, příjmu potravy a spánku, ochuzuje o čich a způsobuje lidem mnoho obtíží.Proč k ucpání nosu dochází, jakými dalšími příznaky se projevuje, jak léčit tento nepříjemný stav a především – jak mu předcházet, podrobně popisujeme v tomto článku.

Ucpaný nos se často nazývá rýmou, ale ve skutečnosti tyto výrazy označují odlišné věci – v prvním případě mluvíme o otoku sliznice, a ve druhém o nosním výtoku (rýmě).

Proč může dojít k ucpání nosu?

Ucpání nosu může vzniknout z různých důvodů. Častými viníky tohoto nepříjemného stavu jsou infekce (virové nebo bakteriální). Ty způsobují zánět nosní sliznice (rinitidu), v důsledku čehož se sliznice zvětší a brání normálnímu dýchání. Navíc tělo v reakci na průnik infekce spouští tvorbu nosního hlenu, takže ke zduření nosu se přidává i bohatý výtok. A i když jde o ochrannou reakci organismu, značně to zhoršuje kvalitu života.

Sinusitida obvykle vzniká na podkladě rinitidy, takže ve většině případů lékaři diagnostikují „rhinosinusitidu“ – v takovém případě není ucpaný jen nos, ale i vedlejší nosní dutiny, což stav pacienta výrazně zhoršuje.

Někdy je však nos ucpaný bez výtoku – lékaři tento stav označují jako „suchá rýma“. Mezi hlavní příčiny ucpání nosu bez rýmy patří:

• alergie;
• vasomotorická rinitida (porucha nervové regulace tonu cév sliznice nosní dutiny);
• anatomické problémy – vychýlená nosní přepážka, polypy a jiné novotvary často vyvolávají pocit ucpání;
• suchost sliznice – běžný problém během topné sezóny, kdy je v interiéru příliš suchý vzduch;
• některé infekce – „suchá rýma“ je typickým příznakem chřipky v prvních dnech onemocnění;
• hormonální změny – mnoho těhotných žen zažívá tzv. „těhotenskou rýmu“, při níž se nosní sliznice natolik zduří, že ani nejsilnější kapky neodstraní úplně ucpání;
• medikamentózní rinitida – tato patologie se rozvíjí při častém užívání dekongestantních kapek. Jejich zneužívání způsobuje opačný efekt – výrazný a trvalý otok nosní sliznice;
• vnější podněty – cigaretový kouř, prach, suchý a znečištěný vzduch vyvolávají reakci nosní sliznice ve formě otoku.

Nejčastějšími příčinami ucpání nosu u dětí jsou infekce, alergie a adenoidy (přerůstání nosohltanové mandle). Navíc je vždy třeba mít na paměti, že si batolata mohou strčit do nosu různé předměty – obvykle se to projeví jednostranným otokem sliznice. Ostatní příčiny ucpání (vasomotorická rinitida, polypy apod.) jsou u dětí méně časté než u dospělých.

Jak rozpoznat ucpaný nos?

Ucpání si nelze nevšimnout, protože brání normálnímu dýchání a dospělý či dítě musí dýchat ústy. Doprovází ho také další příznaky:

• pocit tlaku, tlak v nose;
• bolesti hlavy;
• snížený čich a chuť až do jejich úplné ztráty. Charakteristickým znakem silného nosního otoku je, že jídlo zcela ztrácí chuť, je „jako v bavlně“;
• změna hlasu – člověk začne mluvit „nosem“ (nazalizace);
• chrápání.

U kojenců s otokem nosní sliznice se dítě stává podrážděné a nemůže normálně sát (často pouští lahev nebo prs).

Při rhinosinusitidě se objevují také bolesti a pocity v oblasti projekce vedlejších nosních dutin – například po stranách nosu (čelistní dutiny) nebo nad obočím (čelní dutiny). Předklon hlavy nebo poklepání na tato místa prsty bolest výrazně zhorší (charakteristický příznak sinusitidy!).

Jak ulevit od ucpaného nosu?

K odstranění otoku nosní sliznice je potřeba nejprve zjistit, co jej způsobilo. Je také třeba mít na paměti, že běžné kapky na ucpaný nos (vazokonstriktory) mohou tělu uškodit a dále zhoršit onemocnění. Proto lékaři doporučují začít jednoduchými opatřeními:

• větrat místnost. Větrání je nejúčinnější, pokud je problém způsoben infekcí, alergiemi, suchým nebo znečištěným vzduchem – to ale neznamená, že v jiných případech lze na čerstvý vzduch rezignovat: čistý vzduch nikomu neublíží;
• zvlhčovat nosní sliznici – to pomáhá mechanicky „smývat“ z jejího povrchu infekci (viry, bakterie), prach, alergeny a další částice a zabraňuje vysychání. K výplachu by měly být používány solné roztoky (lze je připravit doma nebo zakoupit v lékárně);
• pořídit zvlhčovač vzduchu. Suchý vzduch často vyvolává otok nosní sliznice a bolení v krku kvůli vysychání, a zvlhčovač pomůže tyto potíže dlouhodobě odstranit.

V minulosti byl oblíbeným prostředkem proti ucpanému nosu inhalace parou. Například před 25–30 lety byl zlatým standardem léčby rýmy nádech nad hrncem s vařenými bramborami. Tento postup však častěji vedl ke spálení obličeje než k odstranění otoku, a proto dnes lékaři doporučují brambory používat raději ke kulinářskému účelu.

Inhalace páry s přídavkem esenciálních olejů jsou také považovány za diskutabilní metodu léčby ucpaného nosu. Mohou sice být účinné, ale mohou též otok zhoršit, pokud je dospělý nebo dítě na složky inhalace alergické. Navíc alergie na esenciální oleje se často projeví nejen otokem nosní sliznice, ale i bronchiálním spasmem, který se může snadno přeměnit v záchvat dušení.

Oblíbené léky proti ucpanému nosu

Léčba ucpaného nosu při nachlazení a akutních respiračních virových infekcích začíná jeho proplachováním. Pro přípravu solného roztoku je třeba do 1 l horké převařené vody přidat čajovou lžičku soli, důkladně rozmíchat a počkat, až se zcela ochladí. Můžete také použít běžný fyziologický roztok – 0,9% roztok chloridu sodného. Většina lidí však dává přednost koupi lékárenských solných roztoků – např. Huemer obsahující izotonickou sterilní mořskou vodu a další.

Nos se má proplachovat 4–5× denně. U kojenců se nedoporučuje používat solné roztoky ve formě spreje. Eustachova trubice (spojnice mezi středním uchem a nosohltanem) je u nich kratší a širší než u dospělých – kapalina vstříknutá pod vyšším tlakem může proniknout do středního ucha a vyvolat zánět středního ucha. Navíc spreje (zejména nasycené hypertonické roztoky) mohou způsobit podráždění nosní sliznice, reflexní kašel a dokonce laryngospazmus. Lepší variantou pro malé děti jsou solné roztoky ve formě kapek, které nos jemně zvlhčují a čistí.

Nejpopulárnějšími léky proti ucpanému nosu jsou však stále vazokonstriktory. Jiný název pro ně je dekongestanty. Navzdory možným škodlivým účinkům jsou téměř v každé domácí lékárničce – díky své účinnosti a rychlému obnovení nosního dýchání. V lékárnách je velké množství kapek a sprejů proti ucpání nosu na bázi:

• nafazolinu;
• oxymetazolinu;
• xylometazolinu.

Jaké jsou nebezpečí vazokonstriktorů:

• pokud jsou používány nesprávně (déle než 5–7 dní), způsobují závislost a následně medikamentózní rinitidu, která může vést k postupnému ztenčení nosní sliznice – její atrofii;
• vyvolávají nadměrnou suchost nosní sliznice, tvorbu krust a poškození cév, což může způsobit krvácení z nosu;
• při předávkování nebo nekontrolovaném užívání mohou způsobit bušení srdce, zvýšení krevního tlaku, úzkost, podrážděnost, poruchy spánku;
• předávkování u dětí se může projevit velmi vážnými nežádoucími účinky – zpomalením srdeční frekvence (bradykardií), poklesem tělesné teploty, náhlou ospalostí a útlumem dýchání.

Obecná doporučení pro používání vazokonstriktorních kapek a nosních sprejů u dětí i dospělých:

• užívat striktně podle návodu nejdéle 3–5 (v krajních případech 7) dní;
• začít proplachováním a zvlhčováním nosu;
• kombinovat léčbu dekongestanty se solnými roztoky;
• pokud ucpání přetrvává – vždy konzultovat s lékařem.

Hormonální spreje

Pokud se dekongestanty široce používají při nachlazení a akutních respiračních virových infekcích, u alergické rinitidy by spíše uškodily. Alergický zánět může trvat během celé sezóny kvetení rostlin (např. ambrozie) nebo i celý rok, a horní hranice užívání dekongestantů je týden. Navíc tyto přípravky pouze zužují cévy nosní sliznice, aniž by ovlivnily ostatní „články“ onemocnění.

U alergické rinitidy praktici a ORL lékaři doporučují hormonální spreje – například na bázi mometasonu. Mají výrazný protizánětlivý a protialergický účinek a zmírňují příznaky onemocnění.

Hormonální protizánětlivé léky na ucpaný nos je třeba užívat dlouhodobě – během sezóny nebo celý rok. Na rozdíl od vazokonstriktorů nepůsobí okamžitě, jejich účinek se ukáže až po několika dnech či týdnech.

Antihistaminika (protialergické léky)

Pokud jde o potvrzenou alergickou rinitidu, lékaři do terapie obvykle zařazují antihistaminika – například loratadin nebo desloratadin, chloropyramine, clemastin.

Sníží projevy alergie – ucpání nosu, hlenový výtok, svědění, kýchání.

Antivirotika

Antivirotika byly řadu let předmětem bouřlivých diskusí: jsou účinná při akutních respiračních virových infekcích a pokud ano, do jaké míry?

Moderní lékaři jsou však téměř jednotní v názoru – většina antivirotik svou účinnost v randomizovaných studiích nepotvrdila. Při jejich užívání často působí placebo efekt – osoba věří v účinnost léku a proto se dostaví kýžený výsledek.

Dosud jediná účinná antivirotika jsou léky proti chřipce (oseltamivir, zanamivir). Používají se jak k prevenci, tak k léčbě onemocnění a pomáhají zmírnit nepříjemné příznaky – včetně ucpaného nosu.

Léčba sinusitidy

Při sinusitidě je velmi důležité obnovit normální odtok tekutiny z dutin do nosní dutiny, a k tomu se také používají vazokonstriktory (např. již zmíněný sprej Muconasal). Snižují otok sliznice a umožňují normální odtok dutin.

Mohou být také použity:

• látky na ředění hlenu (mukolytika) – karbocystein, acetylcystein;
• bylinné přípravky – Sinupret nebo Sinupret Extract;
• antihistaminika (protialergické) – ke snížení otoku dutin;
• nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID) – jsou potřeba, pokud je sinusitida doprovázena bolestí, silným zánětem nebo horečkou.

Při oprávněném podezření na bakteriální infekci nebo při jejím potvrzení lékař vždy předepisuje antibiotika na sinusitidu (i když ve většině případů onemocnění způsobují viry). Někdy může být nutné i punkční odebrání obsahu dutiny (punkce).

Léčba ucpaného nosu u dětí

U dětí se ucpaný nos léčí podobně jako u dospělých, ale s využitím pediatrických dávek. To je zvláště důležité při používání dekongestantů (vazokonstriktorů).

Je také důležité vždy začít terapii „lehkými“ prostředky (solné roztoky), a jiné léky (dekongestanty, intranazální hormony, protialergika) zařazovat pouze na doporučení pediatra nebo ORL lékaře.

Jak léčit chronické ucpání nosu?

Než začnete léčit chronické ucpání nosu, je nutné stanovit přesnou diagnózu. Pokud jde o alergickou rinitidu – pomohou antialergika a intranazální hormony; medikamentózní rinitida se léčí postupným, ale úplným vysazením jakýchkoli dekongestantů. Polypy a vychýlená nosní přepážka se korigují chirurgicky.

Prevence ucpání nosu

Prevence ucpání nosu zahrnuje řadu jednoduchých opatření:

• větrání a zvlhčování vzduchu v místnosti;
• dostatečný příjem tekutin a při onemocnění zvýšený příjem tekutin;
• mytí / zvlhčování nosu během epidemie ARVI nebo v topné sezóně;
• odstranění alergenů – plísně, péřové polštáře;
• posilování imunity a otužování;
• vyhýbání se kontaktu s nemocnými ARVI;
• včasné léčení onemocnění (sinusitida, nosní polypy), korekce vychýlené nosní přepážky.

Kdy je potřeba navštívit lékaře?

K lékaři je třeba se obrátit, pokud ucpání nosu nezmizí do 5–7 dní nebo se objeví znepokojivé příznaky – hnisavý výtok, bolest v projekci vedlejších nosních dutin, která se při předklonu zhoršuje, horečka.

Hlavní diagnostické metody:

• vyšetření nosní dutiny (včetně endoskopického);
• rentgen nebo počítačová tomografie vedlejších nosních dutin;
• odběr krve (k určení typu infekce – virová nebo bakteriální);
• bakteriologické vyšetření z nosní dutiny;
• rhinocytogram a další.

Čím dříve lékař stanoví přesnou diagnózu, tím snáze se zbavíte ucpaného nosu a předejdete komplikacím onemocnění.