Loperamid

Loperamid působí na střevní stěnu, kde snižuje propulzivní pohyby, čímž prodlužuje průchod střevem a umožňuje reabsorpci vody a elektrolytů. Dále v oblasti análního svěrače (sval, který stahuje řiť) zvyšuje loperamid‑hydrochlorid tonus, což zlepšuje pocit inkontinence a nucení na stolici.

Loperamid se vstřebává do krevního oběhu ve velmi malém množství.

Loperamid se doporučuje k symptomatické léčbě akutních průjmů a při exacerbacích chronických průjmů.

Léčba loperamid‑hydrochloridem se nedoporučuje u pacientů s akutní ulcerózní kolitidou, akutní dyzenterií (projevující se krvavými stolicemi a horečkou), bakteriální enterokolitidou způsobenou Salmonella, Shigella nebo Campylobacter, ani u pacientů diagnostikovaných s pseudomembranózní kolitidou po terapii širokospektrými antibiotiky.

Loperamid‑hydrochlorid působí inhibicí střevní peristaltiky (střevních pohybů), proto by neměl být používán v případech ileu, megakolonu a toxického megakolonu. 

Také se léčba loperamid‑hydrochloridem nedoporučuje u pacientů s anamnézou přecitlivělosti nebo alergie na léčivou látku nebo na pomocné látky.

Všechny přípravky obsahující loperamid‑hydrochlorid (Imodium, Lopegen, Loperamid Slavia) by měly být v těhotenství, zvláště v prvním trimestru, vynechány z důvodu nedostatečných údajů u této skupiny pacientek.

Loperamid a obdobné přípravky (Imodium, Loperamid Slavia, Lopegen, Loperamid Solacium) se vylučují do mateřského mléka v velmi malém množství; přesto by se jejich podávání během kojení mělo vyvarovat.

Kapsle nebo tablety s loperamidem v koncentraci 2 mg (Loperamid Slavia, Lopegen, Loperamid Laropharm) lze podávat dětem starším 12 let.

U dětí starších 2 let je možné podat perorální roztok loperamidu 1 mg/5 ml; dávkování a způsob podání se liší podle věku.

V závislosti na závažnosti může být léčba doplněna perorálními rehydratačními solemi.

V akutním průjmu se doporučuje počáteční dávka 4 mg (odpovídá 2 tabletám/kapslím loperamidu), následovaná 2 mg tabletou po každé průjmové stolici.

U chronického průjmu se doporučuje počáteční dávka 4 mg (odpovídá 2 kapslím/tabletám loperamidu) denně; dávku je třeba upravit tak, aby došlo k 1–2 tvarovaným stolicím denně, což se často dosahuje dávkami mezi 2–12 mg (odpovídá 1–6 tabletám/kapslím).

Děti starší 12 let

Lze podávat kapsle. Při akutním průjmu je dávkování podobné jako u dospělých. Při chronickém průjmu se doporučuje počáteční dávka 2 mg/den, po které se dávky loperamidu upravují tak, aby bylo dosaženo 1–2 tvarovaných stolic denně.

Lze také podat perorální roztok 1 mg/5 ml. Při akutním průjmu je dávkování podobné: 4 mg (odpovídá 20 ml perorálního roztoku), s dalším podáním 2 mg (10 ml perorálního roztoku) po každé průjmové stolici. Při chronickém průjmu se doporučuje podávání perorálního roztoku loperamidu v koncentraci 2 mg (odpovídá 10 ml) 1–3× denně.

Děti ve věku 6–11 let

Lze podávat pouze perorální roztok. Doporučuje se počáteční dávka 2 mg (10 ml perorálního roztoku), následovaná opětovným podáním loperamidu v koncentraci 1 mg (5 ml perorálního roztoku) po každé průjmové stolici. U chronického průjmu je dávkování podobné jako u dětí starších 12 let.

U dětí ve věku 9–11 let je maximální denní dávka 6 mg (odpovídá 30 ml); u dětí ve věku 6–8 let je maximální dávka loperamidu při průjmu 4 mg (20 ml).

Děti ve věku 2–5 let

 Loperamid by měl být podáván pouze na doporučení lékaře.

Volba mezi loperamidem a furazolidonem závisí na typu průjmu. Loperamid je vhodný i při neinfekčních průjmech.

Rozdíl mezi loperamidem a Imodium spočívá v názvu přípravku. Imodium je značkový přípravek (podobně jako Loperamid Slavia, Lopegen, Loperamid Solacium, Enterium (kapsle) apod.), avšak léčivou látkou zůstává loperamid.