Zvlhčovače vzduchu

Zvlhčovače vzduchu jsou přístroje, jejichž úkolem je zajistit optimální úroveň vlhkosti v uzavřených prostorách, kde se tráví hodně času, jako je ložnice, obývací pokoj nebo dětský pokoj. Současné zvlhčovače nabízejí mnoho variant a funkcí, aby vyhověly konkrétním potřebám jednotlivých místností.

Druhy zvlhčovačů a jejich vlastnosti

První rozdělení zvlhčovačů se týká teploty páry, kterou vydávají. Rozlišujeme:

• Zvlhčovače s chladnou parou

• Zvlhčovače s teplou parou

Zvlhčovače s chladnou parou mohou pracovat pomocí přímého či přirozeného odpařování (s ventilátorem nebo bez něj) nebo pomocí nuceného odpařování (rotorem).

Zvlhčovače s chladnou parou mají výhody jako:

• Jsou levnější a úspornější (nevyužívají energii k ohřevu součástí a vody);
• Za letního období nezvyšují teplotu místnosti, na rozdíl od zvlhčovačů s teplou parou;
• Modely s rotorem nabízejí nejčistší způsob zvlhčování vzduchu a mohou zvládnout zvlhčení velkých prostor.

Mezi slabé stránky patří vyšší náchylnost zvlhčovačů s chladnou parou k množení bakterií, což vyžaduje důkladné a časté čištění součástí a výměnu filtrů apod.

Kromě toho jsou zvlhčovače s rotorem hlučnější.

Zvlhčovače s teplou parou fungují buď vydáváním páry, nebo prostřednictvím vaporizéru.

Mají několik výhod:

• Snižují počet bakterií v nádrži s vodou díky její vysoké teplotě;
• Nevyžadují filtr, což zjednodušuje údržbu a snižuje náklady;
• Jsou tišší.

Mezi nevýhody patří vyšší spotřeba energie, riziko pro domácnosti s malými dětmi v případě převržení a omezená schopnost zvlhčit relativně velké místnosti. 

Jako moderní alternativy klasických typů byly v posledních letech vyvinuty ultrazvukové zvlhčovače a přístroje s ionizací.

Ultrazvukové zvlhčovače uvolňují do vzduchu velmi malé kapky vody ve formě jemné mlhy, vzniklé vibracemi ultrazvuku na membráně.

Tento typ zvlhčovače má řadu výhod:

• Může pracovat jak s teplou, tak s chladnou párou;
• Může produkovat impozantní množství páry v široké oblasti v poměru k velikosti zařízení;
• Je tichý;
• Je méně náchylný k množení bakterií.

Co se týče nevýhod, vyšší cena může být překážkou při pořízení takového zvlhčovače.

Zvlhčovače s ionizací

Ionizační zvlhčovač je vybaven ionizačním filtrem, díky kterému dochází vedle zvlhčování i k čištění vzduchu. Zařízení produkuje záporné ionty, které se rozptylují v místnosti a pomáhají zachytávat nečistoty ve vzduchu.

Používání zvlhčovače může předejít některým zdravotním problémům

Nerovnoměrná vlhkost, mimo doporučené rozmezí přibližně 40–60 %, může způsobovat zdravotní potíže nebo zhoršovat projevy alergií. Mezi příznaky vyvolané příliš suchým vzduchem v obytných prostorech patří pocit suchosti a podráždění nosní sliznice, krvácení z nosu, pálení v krku, suchý kašel, svědění a podráždění očí a víček a suchá kůže.

U kojenců a malých dětí přispívá optimální vlhkost vzduchu k lepšímu dýchání, zejména při nachlazení, zabraňuje podráždění nosní sliznice, chrání před alergiemi a vysušením kůže.

Kdy je potřeba zvlhčovač

Často může být vlhkost v místnostech nevhodná, buď příliš nízká, nebo příliš vysoká. Vlhkost vzduchu mohou negativně ovlivnit faktory jako roční období, geografická poloha nebo specifika bydlení.

Abyste zjistili, zda potřebujete zvlhčovač, měli byste se nejprve obrátit na vlhkoměr. Pokud bude ukazovat, že vlhkost v místnosti často klesá pod 40 % a zajištění vhodné vlhkosti není možné jednoduchými prostředky, jako je pravidelné větrání, umístění nádoby s vodou na topení nebo výběr pokojových rostlin podporujících vlhkost, může se pořízení zvlhčovače stát nutností.

Volba zvlhčovače závisí na potřebách a specifikách místnosti

Při výběru vhodného zvlhčovače je třeba zvážit několik kritérií:

• Teplota vydávané páry. Volba zvlhčování chladnou parou je vhodná, pokud se sleduje nižší spotřeba energie, ale také použití přístroje jak v zimě, tak v létě, bez rizika zvýšení teploty v místnosti. Naproti tomu zvlhčovače s teplou parou jsou vhodnější pro chladné období, nabízejí nižší hlučnost a menší riziko množení bakterií v nádrži s vodou.
• Kapacita nádrže. Zvlhčovač s větší nádrží, nad 2,5 litru, může běžet nepřetržitě celou noc, aniž by došla voda. Pokud častější doplňování nádrže není problém a navíc je požadavek na kompaktní zařízení, lze zvolit modely s kapacitou až 1 litr.
• Rychlost zvlhčování za hodinu. To ovlivňuje dosah pokrytí, stejně jako tlak a výkon přístroje. V rozlehlých místnostech se doporučují přístroje s průtokem nad 200–300 ml/h, zatímco v malých místnostech může stačit i 50 ml/h.
• Hlučnost. Zvlhčovače s chladnou parou a ventilátorem patří mezi nejhlučnější, zatímco ultrazvukové jsou velmi tiché.
• Riziko množení bakterií. Z tohoto hlediska mají nejnižší riziko zvlhčovače s teplou parou, protože voda v nádrži je přivedena k varu.
• Vybavení vlhkoměrem/senzory vlhkosti a teploty. Je žádoucí, aby měl zvlhčovač vestavěný vlhkoměr pro nastavení požadované hladiny vlhkosti a automatické zapnutí/vypnutí. Přítomnost senzorů vlhkosti a teploty umožní automatické nastavení výkonu zvlhčovače.

Mezi další volitelné funkce, které můžete zvážit, patří ionizace, indikátor hladiny vody, nastavení směru rozprašování, nádobka na aromaterapii a další. 

Obecně platí, že čím více funkcí bude přístroj mít, tím snazší a pohodlnější bude jeho používání a zajištění optimální vlhkosti v domácnosti.