Dulcolax

Bisacodyl, účinná látka v přípravku Dulcolax, působí přímo na tlusté střevo zvýšením peristaltiky (fyziologických pohybů tračníku) a způsobuje akumulaci vody a elektrolytů, mechanismy vedoucí k vylučování stolice.

Tablety Dulcolax jsou odolné vůči působení žaludečních šťáv a enzymů v tenkém střevě. Po perorálním podání byl pozorován laxativní účinek za 6-12 hodin.

Vzhledem k cestě podání byl u čípků Dulcolax pozorován laxativní účinek v průměru přibližně 20 minut po zavedení čípku. 

Dulcolax je indikován k léčbě zácpy ve všech případech zácpy, včetně imobilních pacientů nebo v případech způsobujících bolestivé nadmutí břicha či hemoroidy. Může být také použit před a po operačních zákrocích a při přípravě na vyšetření dolního trávicího traktu (kolonoskopii).

Dulcolax by se neměl podávat denně po dlouhou dobu. Doporučuje se vyšetření příčiny vzniklé zácpy.

Dulcolax se nedoporučuje u pacientů s ileem, střevními obstrukcemi, akutním chirurgickým břišním stavem, akutními zánětlivými onemocněními střev nebo u pacientů s těžkou bolestí břicha spojenou s nevolností a zvracením. 

Byly popsány i alergické reakce na bisacodyl nebo na pomocné látky; v těchto případech je Dulcolax kontraindikován.

Dulcolax čípky

U dospělých a dětí starších alespoň 10 let: Podávejte 1 čípek denně, špičkou napřed. Rychlý laxativní účinek u Dulcolax čípků byl popsán během 10–30 minut po rektálním podání.

U dětí mladších 10 let: Použití čípku se doporučuje pouze na doporučení ošetřujícího lékaře.

Tablety Dulcolax

U dospělých je doporučená dávka 1–2 tablety denně. Můžete začít 1 tabletou, ale nepřekračujte 2 tablety denně.

U dětí ve věku 2–10 let se doporučuje 1 tableta denně, podle doporučení lékaře.

Podání Dulcolax před/po operaci a při přípravě na kolonoskopii

Úplný režim vyprázdnění střev pro chirurgické zákroky a vyšetření by měl být dodržen podle doporučení vašeho lékaře. Standardní dávka pro dospělé je 2 tablety ráno, 2 tablety večer a jeden čípek následujícího rána.

V gastrointestinální oblasti byly nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky bolesti břicha, křeče, průjem a nevolnost. Méně často byly hlášeny zvracení a hematochezie (přítomnost krve ve stolici). Hematochezie byla mírná a vratná.

Zřídka byly hlášeny případy synkopy a/nebo závratí, pravděpodobně v důsledku vazovagálního mechanismu způsobeného námahou při defekaci.

Dlouhodobé podávání může vést k dehydrataci v důsledku ztráty tekutin ve střevě a ke změnám elektrolytů, často se ztrátou draslíku ve stolici. Z tohoto důvodu se doporučuje opatrnost u pacientů, u kterých by dehydratace mohla být nebezpečná (senioři, pacienti s renální insuficiencí).