AKCE A MECHANISMUS

[ANTIALERGICKÉ], [ANTAGONISTA H1 RECEPTORŮ]. Dimenhydrinát je ekvimolekulární komplex difenhydraminu a derivátu theofylinu, 7-chlor-theofylinu. Difenhydramin je derivát ethanolaminu, který kompetitivně, reverzibilně a nespecificky blokuje H1 receptory, čímž snižuje systémové účinky histaminu. Způsobuje vazokonstrikci a sníženou cévní propustnost, čímž snižuje zarudnutí a otoky spojené s alergiemi. Částečně zmírňuje příznaky spojené s alergickými procesy, jako je zarudnutí očí a ucpaný nos. Má také mírný bronchodilatační účinek a snižuje svědění kůže. Dimenhydrinát je nespecifický antagonista H1 receptorů, což znamená, že může antagonizovat i další receptory, jako jsou centrální a periferní cholinergní receptory. Překročením hematoencefalické bariéry a blokováním H1 a muskarinových receptorů vyvolává sedaci, ale mírnější než sedaci způsobenou ethanolaminy. - [MUSKARINOVÝ CHOLINERGNÍ ANTAGONISTA (M)], antiemetikum. Dimenhydrinát je nespecifický antagonista schopný blokovat i jiné receptory, jako jsou centrální nebo periferní muskarinové receptory. Blokáda H1 a centrálních cholinergních receptorů by mohla mít antiemetický účinek, ačkoli to není zcela objasněno. Bylo prokázáno, že tento lék je schopen inhibovat vestibulární stimulaci, primárně inhibovat podněty generované v otolickém systému a ve vyšších dávkách v půlkruhových kanálcích. Po dalším užívání byla pozorována tolerance k antiemetickým účinkům.

ZVLÁŠTNÍ UPOZORNĚNÍ

- Dimenhydrinát může maskovat ototoxické účinky některých léků, proto se u pacientů léčených těmito léky doporučuje pravidelně kontrolovat akustické funkce.
- Před použitím tohoto léku u pacientů se zvracením neznámého původu se doporučuje vyloučit přítomnost apendicitidy.
- Doporučuje se sledovat hydrataci pacienta v případě vlny veder, a zejména pokud se jedná o malé dítě, starší osobu nebo osobu s vážným onemocněním.
Vzhledem k antialergickým účinkům tohoto léku může dojít k falešně negativním výsledkům kožních testů na přecitlivělost na antigenní extrakty. Doporučuje se přerušit podávání tohoto léku alespoň 72 hodin před testem.

SENIOŘI

Starší osoby jsou citlivější na nežádoucí účinky antihistaminik, jako jsou závratě, sedace, zmatenost, hypotenze a hyperexcitabilita, a také na anticholinergní účinky (sucho v ústech, retence moči, precipitace glaukomu). Antihistaminika lze užívat u pacientů starších 65 let, ale je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Pokud nežádoucí účinky přetrvávají nebo jsou závažné, je třeba léčbu ukončit.

PORADENSTVÍ PRO PACIENTY

- Podávejte při objevení se příznaků s jídlem pro zmírnění žaludečních potíží. U citlivých osob lze podat 1–2 hodiny před cestou.
- Podávání lze během cesty opakovat za předpokladu, že jsou dodržovány intervaly mezi dávkami a není překročena maximální doporučená dávka.
- Může způsobit ospalost, proto se při řízení doporučuje opatrnost a neměl by se kombinovat s léky nebo jinými sedativy, jako je alkohol.
- Pacientům léčeným sedativy se nedoporučuje samoléčit se přípravky s obsahem dimenhydrinátu bez konzultace s lékařem.
- Během léčby je vhodné vyhýbat se slunečnímu záření.
- Jakékoli chronické onemocnění, které pacient má, musí být před zahájením léčby nahlášeno lékaři.
- Během užívání tohoto léku je třeba se vyvarovat vystavení extrémním teplotám; zůstaňte v chladném prostředí a dbejte na dostatečnou hydrataci.

KONTRAINDIKACE

- Přecitlivělost na kteroukoli složku léku. Mohou se vyskytnout zkřížené reakce s jinými antihistaminiky; proto se užívání jakéhokoli H1 antihistaminika nedoporučuje u pacientů, u kterých proběhla přecitlivělost na kteroukoli sloučeninu v této skupině. - [ASTMATICKÁ KRIZE]. Podle některých autorů může dimenhydrinát zhoršit astma; proto se jeho užívání během akutního záchvatu nedoporučuje. - [PORFYRIE]. H1 antihistaminika byla spojována s nástupem porfyrických záchvatů; proto se u těchto pacientů nepovažují za bezpečná.

Vliv na řízení

Dimenhydrinát může podstatně ovlivnit schopnost řídit a/nebo obsluhovat stroje. Pacienti by se měli vyvarovat obsluhy nebezpečných strojů, včetně automobilů, dokud si nebudou dostatečně jisti, že na ně lék nemá nežádoucí účinky.

TĚHOTENSTVÍ

Těhotenská kategorie B dle FDA. Studie na potkanech a králících s dávkami 20–25krát vyššími než je dávka u lidí neprokázaly poškození plodu. Adekvátní a dobře kontrolované studie na lidech nebyly provedeny. Dimenhydrinát však byl použit v případech hyperemesis gravidarum bez významných nežádoucích účinků. Nicméně existují zprávy o možné souvislosti mezi podáváním během posledních dvou týdnů těhotenství a rozvojem retrolentální fibroplazie u předčasně narozených dětí. Ačkoli se možnost poškození plodu jeví jako malá, tento lék by měl být používán pouze tehdy, pokud přínosy převažují nad potenciálními riziky.

Farmakokinetika

Perorální podání: - Absorpce: Dimenhydrinát se dobře vstřebává ve střevě, ale podléhá rozsáhlému metabolismu prvního průchodu játry. Po podání dávky se účinky dostaví během 15–30 minut a jejich trvání je 3–6 hodin. Tmax je 2 hodiny. - Distribuce: Dimenhydrinát je široce distribuován v celém těle, překračuje hematoencefalickou a placentární bariéru. V malém množství se také vylučuje do mateřského mléka. - Metabolismus: Je rychle a téměř úplně metabolizován v játrech. - Eliminace: Metabolity se vylučují močí.

INDIKACE

- [NEVOLE Z POHYBU]. Prevence a léčba [NEVOLNOSTI], [ZVRACENÍ] a [ZÁVRATÍ] spojených s cestováním.

INTERAKCE

Dimenhydrinát může maskovat příznaky vyvolané ototoxickými léky snížením vertiga nebo točení hlavy. Podobně může zesilovat fotosenzibilizační účinky jiných léčivých látek, které způsobují fotosenzitivní reakce. Lékové interakce byly popsány také s následujícími léčivými látkami: - Ethylalkohol. Současné podávání alkoholu a dimenhydrinátu může zesilovat sedativní účinky obou látek. Během léčby se doporučuje vyhnout se konzumaci alkoholu. - Anticholinergika (antiparkinsonika, tricyklická antidepresiva, inhibitory MAO, neuroleptika). Podávání dimenhydrinátu s jinými anticholinergními léky může zesilovat anticholinergní účinky, proto je třeba se této kombinaci vyhnout. - Sedativa (opioidní analgetika, barbituráty, benzodiazepiny, antipsychotika). Současné podávání dimenhydrinátu se sedativem může zesilovat hypnotický účinek. Doporučuje se mimořádná opatrnost.

LAKTACE

Dimenhydrinát může inhibovat laktaci kvůli svým anticholinergním účinkům. V malém množství se také vylučuje do mateřského mléka, ačkoli není známo, zda by toto množství mohlo ovlivnit kojence. Kojenci jsou však citlivější na anticholinergní reakce a mohou častěji zažívat paradoxní reakce hyperexcitability. Doporučuje se přerušit kojení nebo se vyhnout podávání tohoto léku.

DĚTI

Dimenhydrinát se nedoporučuje používat u dětí mladších dvou let, zejména u novorozenců a kojenců, protože mohou být náchylnější k anticholinergním nežádoucím účinkům. U dětí starších dvou let byly hlášeny případy paradoxních reakcí s hyperexcitabilitou, zejména při vysokých dávkách; proto by měl být používán s opatrností.

POKYNY PRO SPRÁVNÉ PODÁNÍ

Podávejte s jídlem, vodou nebo mlékem pro zmírnění žaludečních potíží.

DÁVKOVÁNÍ

- Dospělí a dospívající starší 12 let: 50–100 mg/4–6 hod. Maximální dávka 400 mg/24 hod.
- Děti 7-12 let: 25-50 mg/6-8 hod. Maximální dávka 150 mg/24 hod.
- Děti 2-6 let: 12,5-25 mg/6-8 hod. Maximální dávka 75 mg/24 hod.
- Děti do 2 let: bezpečnost a účinnost nebyly hodnoceny.
Podávejte alespoň 30 minut před cestou, nejlépe 1–2 hodiny předem.

OPATŘENÍ

- [PORUŠENÍ FUNKCE LEDVIN]. Bezpečnost a účinnost nebyly u pacientů s poruchou funkce ledvin hodnoceny, ale metabolity dimenhydrinátu se vylučují močí, takže může dojít k jejich akumulaci. Vzhledem k tomu, že tyto metabolity mohou být aktivní, může být u pacientů s poruchou funkce ledvin nutné prodloužit dobu podávání, zejména ve středně těžkých nebo těžkých případech (clearance kreatininu nižší než 60 ml/min). - [PORUŠENÍ FUNKCE JATER]. Dimenhydrinát je extenzivně metabolizován játry. V případech poruchy funkce jater může dojít ke zvýšení plazmatické koncentrace s následným rizikem nežádoucích účinků. U těchto pacientů může být nutná úprava dávkování v závislosti na stupni jaterní funkce. - Pacienti trpící glaukomem, benigní hyperplazií prostaty nebo obstrukcí močového měchýře, hypertenzí, srdeční arytmií, myasthenií gravis, stenozujícím peptickým vředem nebo střevní obstrukcí. Vzhledem k anticholinergním účinkům dimenhydrinátu se mohou tyto stavy zhoršit; proto se doporučuje mimořádná opatrnost a léčba by měla být přerušena, pokud dojde k jakémukoli zhoršení. - Onemocnění dolních cest dýchacích, jako je astma, plicní emfyzém nebo chronická obstrukční plicní nemoc. Podle některých autorů mohou H1 antihistaminika snižovat objem bronchiálních sekretů a zvyšovat jejich viskozitu v důsledku svých anticholinergních účinků, což by mohlo tyto stavy zhoršit. Neexistuje však mnoho klinických důkazů; nicméně u těchto pacientů se doporučuje extrémní opatrnost. Obecně se jejich užívání nedoporučuje pacientům s astmatickými záchvaty (viz Kontraindikace). - [EPILEPSIE]. U pacientů s epilepsií je třeba opatrnosti, protože antihistaminika byla občas spojována s paradoxními reakcemi hyperexcitability, a to i v terapeutických dávkách, což by mohlo snížit práh pro vznik záchvatů. - [APPENDICITIDA]. Vzhledem ke svým antiemetickým účinkům by mohla ovlivnit diagnózu apendicitidy. U pacientů se zvracením neznámého původu se doporučuje předem vyloučit apendicitidu. - Ototoxicita. Dimenhydrinát může mít příznivý vliv na vertigo, tinnitus a točení hlavy, a proto by mohl maskovat ototoxicitu vyvolanou ototoxickými léky, jako jsou mimo jiné parenterální aminoglykosidy, karboplatina, cisplatina, chlorochin a erythromycin. - Fotosenzitivita. Dimenhydrinát může způsobit fotosenzitivní reakce, proto se doporučuje vyhýbat se slunečnímu záření během léčby a používat opalovací krém. - Extrémní teploty. H1 antihistaminika mohou zhoršit vyčerpání z horka a úpal v důsledku sníženého pocení způsobeného jejich anticholinergními účinky. Pacientům léčeným těmito léky se doporučuje vyhýbat se vystavení velmi vysokým teplotám, zejména malým dětem, starším osobám a osobám se závažnými chronickými onemocněními. Doporučuje se také dodržovat vhodná hygienická a dietní opatření, jako je dostatečné větrání a hydratace.

NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY

Nežádoucí účinky dimenhydrinátu jsou obvykle mírné a přechodné, častěji se vyskytují během prvních několika dnů léčby. Stejně jako jiné ethanolaminy způsobuje dimenhydrinát převážně ospalost a anticholinergní účinky, ale existuje významná interindividuální variabilita ve četnosti a intenzitě příznaků, které postihují především malé děti a starší osoby. Nejčastější nežádoucí účinky jsou: - Trávicí: Nevolnost, zvracení, zácpa, průjem, bolest v epigastriu, nechutenství a sucho v ústech. Tyto příznaky lze zmírnit užíváním antihistaminika s jídlem. - Neurologické/psychologické: Ospalost je častá (1–9 %), zejména na začátku léčby, a obvykle odezní po 2–3 dnech. Byly hlášeny také bolesti hlavy, závratě a závratě. Výjimečně byly pozorovány případy paradoxní excitability, zejména u malých dětí. Tato hyperexcitabilita se projevuje nespavostí, nervozitou, zmateností, třesem, podrážděností, euforií, deliriem, palpitacemi a dokonce i záchvaty. - Kardiovaskulární: Občas, a obvykle v případech předávkování, se může vyskytnout tachykardie, palpitace a další srdeční arytmie, jako jsou extrasystoly nebo srdeční blokáda. Tyto účinky mohou být způsobeny anticholinergní aktivitou. Občas byla hlášena hypotenze nebo hypertenze. - Respirační: Občas se může objevit zvýšení viskozity bronchiálního sekretu, což může ztížit dýchání. - Genitourinární: V důsledku cholinergní blokády se může vyskytnout retence moči a sexuální impotence. - Hematologické: Vzácně byla hlášena hemolytická anémie, agranulocytóza, leukopenie, trombocytopenie nebo pancytopenie. - Oční: V důsledku anticholinergní aktivity se může vyskytnout glaukom a poruchy zraku, jako je mydriáza, rozmazané vidění nebo diplopie. - Alergické/dermatologické: Po systémovém podání antihistaminik se mohou vyskytnout reakce z přecitlivělosti, které mohou vést až k anafylaxi. Fotosenzitivní reakce se mohou vyskytnout také po intenzivním vystavení slunečnímu záření s dermatitidou, svěděním, exantémovými erupcemi a erytémem.

PŘEDÁVKOVAT

Příznaky: Příznaky se obvykle objeví do 2 hodin, i když mohou trvat až 18 hodin, a často jsou variabilní, přičemž závažnější jsou u dětí a osob starších 65 let. Byl popsán středně silný útlum centrálního nervového systému se sedací a apnoe, kardiovaskulární kolaps, hyperexcitabilita s nespavostí, halucinacemi, třesem nebo záchvaty a anticholinergními příznaky, jako je sucho v ústech, rozmazané vidění a retence moči. Může se také vyskytnout horečka nad 41,8 °C. V nejzávažnějších případech, zejména u dětí, se příznaky mohou zhoršit, což vede k hypotenzi, záchvatům, respirační depresi, ztrátě vědomí, kómatu a smrti. Léčba: Léčba bude spočívat v obvyklých opatřeních zaměřených na podporu eliminace léku. Podávání emetik je obvykle neúčinné. Výplach žaludku však může být prospěšný, pokud od požití uplynuly méně než 3 hodiny. Pacient by měl být udržován v klidu, aby se minimalizovala stimulace centrálního nervového systému. Záchvaty lze léčit diazepamem u dospělých a fenobarbitalem u dětí v dávce 5–6 mg/kg. Hypotenze může být léčena vazopresory, ačkoli je třeba se vyhnout podávání adrenalinu, protože může dále snižovat krevní tlak. V případě potřeby může být nutná intubace a asistovaná ventilace. Použití analeptik se nedoporučuje, protože mohou vyvolat záchvaty.

SLOŽENÍ

DIMENHYDRINÁT: 25 MILIGRAMŮ