Akce a mechanismus

[ANTALERGIKUM], [ANTAGONISTO HISTAMINOVÝCH H1 receptorů]. Dimenhydrinát je ekvimolekulární komplex difenhydraminu a derivátu theofylinu, 7-chlor-theofylinu. Difenhydramin je derivát ethanolaminu, který kompetitivně, reverzibilně a nespecificky blokuje H1 receptory, čímž snižuje systémové účinky histaminu. Způsobuje vazokonstrikci a sníženou cévní propustnost, čímž snižuje zarudnutí a otok spojený s alergiemi. Částečně zmírňuje příznaky spojené s alergickými reakcemi, jako je zarudnutí očí a ucpaný nos. Má také mírný bronchodilatační účinek a snižuje svědění kůže.
Dimenhydrinát je nespecifický antagonista H1 receptorů, což znamená, že může antagonizovat i jiné receptory, jako jsou centrální a periferní cholinergní receptory. Překročením hematoencefalické bariéry a blokováním H1 a muskarinových receptorů vyvolává sedaci, ale mírnější než sedaci způsobenou ethanolaminy.

- [MUSKARINOVÝ CHOLINERGNÍ ANTAGONISTA (M)], antiemetikum. Dimenhydrinát je nespecifický antagonista schopný blokovat i jiné receptory, jako jsou centrální nebo periferní muskarinové receptory. Blokáda H1 a centrálních cholinergních receptorů by mohla mít antiemetický účinek, ačkoli to není zcela objasněno. Bylo prokázáno, že tento lék může inhibovat vestibulární stimulaci, primárně inhibuje podněty pocházející z otolického systému a ve vyšších dávkách i z půlkruhových kanálků. Po dalším užívání byla pozorována tolerance k antiemetickým účinkům.

Farmakokinetika

Perorální cesta:

- Absorpce: Dimenhydrinát se dobře vstřebává ve střevě, ale podléhá rozsáhlému metabolismu prvního průchodu játry. Po podání dávky se účinky dostaví během 15–30 minut a jejich trvání je 3–6 hodin. Tmax je 2 hodiny.

- Distribuce: Dimenhydrinát je široce distribuován po celém těle, překračuje hematoencefalickou a placentární bariéru. V malém množství se také vylučuje do mateřského mléka.

- Metabolismus: Metabolizuje se rychle a téměř úplně v játrech.

- Eliminace: Metabolity se vylučují močí.

Instrukce

- [NEVOLE Z POHYBU]. Prevence a léčba [NEVOLNOSTI], [ZVRACENÍ] a [ZÁVRATÍ] spojených s cestováním.

Dávkování

- Dospělí a dospívající starší 12 let: 50–100 mg/4–6 hod. Maximální dávka 400 mg/24 hod.

- Děti 7-12 let: 25-50 mg/6-8 hod. Maximální dávka 150 mg/24 hod.

- Děti 2-6 let: 12,5-25 mg/6-8 hod. Maximální dávka 75 mg/24 hod.

- Děti do 2 let: bezpečnost a účinnost nebyly hodnoceny.
Podávejte alespoň 30 minut před cestou, nejlépe 1–2 hodiny předem.

Pokyny pro správnou administraci

Podávejte s jídlem, vodou nebo mlékem pro zmírnění žaludečních potíží.

- Tablety: tablety polykejte celé nebo rozpuštěné ve šťávě či slazených nápojích.

Kontraindikace

- Přecitlivělost na kteroukoli složku léku. Mohou se vyskytnout zkřížené reakce s jinými antihistaminiky, proto se užívání jakéhokoli H1 antihistaminika nedoporučuje u pacientů, u kterých se vyskytla přecitlivělost na kteroukoli složku této skupiny.

- [ASTMATICKÁ KRIZE]. Podle některých autorů by dimenhydrinát mohl astma zhoršit, proto se jeho použití při akutním záchvatu nedoporučuje.

- [PORFYRIE]. H1 antihistaminika byla spojována s nástupem porfyrických záchvatů, proto se u těchto pacientů nepovažují za bezpečná.

Opatření

- [PORUŠENÍ FUNKCE LEDVIN]. Bezpečnost a účinnost nebyly u pacientů s poruchou funkce ledvin hodnoceny, ale metabolity dimenhydrinátu se vylučují močí, takže může dojít k jejich akumulaci. Vzhledem k tomu, že tyto metabolity mohou být aktivní, může být u pacientů s poruchou funkce ledvin nutné prodloužit dobu podávání, zejména ve středně těžkých nebo těžkých případech (clearance kreatininu nižší než 60 ml/min).

- [PORUŠENÍ FUNKCE JATER]. Dimenhydrinát je extenzivně metabolizován játry. V případech poruchy funkce jater může dojít ke zvýšení plazmatické koncentrace s následným rizikem nežádoucích účinků. U těchto pacientů může být nutná úprava dávkování v závislosti na stupni poruchy funkce jater.

Pacienti trpící glaukomem, benigní hyperplazií prostaty nebo obstrukcí močového měchýře, vysokým krevním tlakem, srdeční arytmií, myasthenií gravis, stenózním peptickým vředem nebo střevní obstrukcí. Vzhledem k anticholinergním účinkům dimenhydrinátu se tyto stavy mohou zhoršit; proto se doporučuje mimořádná opatrnost a léčba by měla být přerušena, pokud dojde k jakémukoli zhoršení.

- Onemocnění dolních cest dýchacích, jako je astma, emfyzém nebo chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Podle některých autorů mohou H1 antihistaminika snižovat objem bronchiálních sekretů a zvyšovat jejich viskozitu v důsledku svých anticholinergních účinků, což by mohlo tyto stavy zhoršit. Klinické důkazy jsou však omezené, nicméně u těchto pacientů se doporučuje mimořádná opatrnost. Obecně se jejich užívání u pacientů s astmatickými záchvaty nedoporučuje (viz Kontraindikace).

- [EPILEPSIE]. U pacientů s epilepsií je nutná opatrnost, protože antihistaminika byla občas spojována s paradoxními reakcemi hyperexcitability, a to i v terapeutických dávkách, a proto by mohla snižovat práh pro vznik záchvatů.

- [ZÁNĚT SLEPA]. Vzhledem ke svým antiemetickým účinkům by mohl ovlivnit diagnózu zánětu slepého střeva. U pacientů se zvracením neznámého původu se doporučuje předem vyloučit zánět slepého střeva.

- Ototoxicita. Dimenhydrinát může mít příznivý účinek v případech vertiga, tinnitu a závratí, takže by mohl maskovat ototoxicitu vyvolanou ototoxickými léky, jako jsou mimo jiné parenterální aminoglykosidy, karboplatina, cisplatina, chlorochin a erythromycin.

- Fotosenzitivita. Dimenhydrinát může způsobit fotosenzitivitu, proto se doporučuje vyhýbat se slunečnímu záření během léčby a chránit se opalovacími krémy.

- Extrémní teploty. H1 antihistaminika mohou zhoršit vyčerpání z přehřátí a úpal kvůli sníženému pocení způsobenému jejich anticholinergními účinky. Pacientům užívajícím tyto léky se doporučuje vyhýbat se vystavení velmi vysokým teplotám, zejména malým dětem, starším osobám a osobám se závažnými chronickými onemocněními. Doporučuje se také dodržovat vhodná hygienická a dietní opatření, jako je dostatečné větrání a hydratace.

Rady pro pacienta

- Podávejte při objevení se příznaků s jídlem pro zmírnění žaludečních potíží. U citlivých osob lze podat 1–2 hodiny před cestou.

- Podávání lze během cesty opakovat za předpokladu, že jsou dodržovány intervaly mezi dávkami a není překročena maximální doporučená dávka.

- Může způsobit ospalost, proto se při řízení doporučuje opatrnost a neměl by se kombinovat s léky nebo jinými sedativy, jako je alkohol.

- Pacientům léčeným sedativy se nedoporučuje samoléčit se přípravky s obsahem dimenhydrinátu bez konzultace s lékařem.

- Během léčby je vhodné vyhýbat se slunečnímu záření.

- Jakékoli chronické onemocnění, které pacient má, musí být před zahájením léčby nahlášeno lékaři.

- Během užívání tohoto léku je třeba se vyvarovat vystavení extrémním teplotám; zůstaňte v chladném prostředí a dbejte na dostatečnou hydrataci.

Zvláštní upozornění

- Dimenhydrinát může maskovat ototoxické účinky některých léků, proto se u pacientů léčených těmito léky doporučuje pravidelně kontrolovat akustické funkce.

- Před použitím tohoto léku u pacientů se zvracením neznámého původu se doporučuje vyloučit přítomnost apendicitidy.

- Doporučuje se sledovat hydrataci pacienta v případě vlny veder, a zejména pokud se jedná o malé dítě, starší osobu nebo osobu s vážným onemocněním.

Vzhledem k antialergickým účinkům tohoto léku může dojít k falešně negativním výsledkům kožních testů na přecitlivělost na antigenní extrakty. Doporučuje se přerušit podávání tohoto léku alespoň 72 hodin před testem.

Interakce

Dimenhydrinát může maskovat příznaky vyvolané ototoxickými léky snížením vertiga nebo závratí. Podobně může zesilovat fotosenzibilizační účinky jiných léčivých látek, které způsobují fotosenzitivní reakce. Dále byly popsány lékové interakce s následujícími léčivými látkami:

- Ethylalkohol. Současné podávání alkoholu a dimenhydrinátu by mohlo zesílit sedativní účinky obou látek. Během léčby se doporučuje vyhnout se konzumaci alkoholu.

- Anticholinergika (antiparkinsonika, tricyklická antidepresiva, inhibitory MAO, neuroleptika). Podávání dimenhydrinátu s jinými anticholinergními léky může zesílit anticholinergní účinky, proto je třeba se této kombinaci vyhnout.

- Sedativa (opioidní analgetika, barbituráty, benzodiazepiny, antipsychotika). Současné podávání dimenhydrinátu se sedativem může zesílit hypnotický účinek. Doporučuje se mimořádná opatrnost.

Těhotenství

Těhotenská kategorie B dle FDA. Studie na potkanech a králících s dávkami 20–25krát vyššími než je dávka u lidí neprokázaly poškození plodu. Adekvátní a dobře kontrolované studie na lidech nebyly provedeny. Dimenhydrinát však byl použit v případech hyperemesis gravidarum bez významných nežádoucích účinků. Nicméně existují zprávy o možné souvislosti mezi podáváním během posledních dvou týdnů těhotenství a rozvojem retrolentální fibroplazie u předčasně narozených dětí. Ačkoli se možnost poškození plodu jeví jako malá, tento lék by měl být používán pouze tehdy, pokud přínosy převažují nad potenciálními riziky.

Laktace

Dimenhydrinát může inhibovat laktaci kvůli svým anticholinergním účinkům. V malém množství se také vylučuje do mateřského mléka, ačkoli není známo, zda by toto množství mohlo ovlivnit kojence. Kojenci jsou však citlivější na anticholinergní reakce a mohou častěji zažívat paradoxní reakce hyperexcitability. Doporučuje se přerušit kojení nebo se vyhnout podávání tohoto léku.

Děti

Dimenhydrinát se nedoporučuje používat u dětí mladších dvou let, zejména u novorozenců a kojenců, protože mohou být náchylnější k anticholinergním nežádoucím účinkům. U dětí starších dvou let byly hlášeny případy paradoxních reakcí s hyperexcitabilitou, zejména při vysokých dávkách; proto by měl být používán s opatrností.

Senioři

Starší osoby jsou citlivější na nežádoucí účinky antihistaminik, jako jsou závratě, sedace, zmatenost, hypotenze a hyperexcitabilita, a také na anticholinergní účinky (sucho v ústech, retence moči, precipitace glaukomu). Antihistaminika lze užívat u pacientů starších 65 let, ale je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Pokud nežádoucí účinky přetrvávají nebo jsou závažné, je třeba léčbu ukončit.

Vliv na řízení

Dimenhydrinát může podstatně ovlivnit schopnost řídit a/nebo obsluhovat stroje. Pacienti by se měli vyvarovat obsluhy nebezpečných strojů, včetně automobilů, dokud si nebudou dostatečně jisti, že na ně lék nemá nežádoucí účinky.

Nežádoucí účinky

Nežádoucí účinky dimenhydrinátu jsou obvykle mírné a přechodné a častěji se vyskytují během prvních několika dnů léčby. Stejně jako jiné ethanolaminy způsobuje dimenhydrinát primárně ospalost a anticholinergní účinky, ale existuje významná interindividuální variabilita ve četnosti a intenzitě příznaků, které nejčastěji postihují malé děti a starší osoby. Nejčastější nežádoucí účinky jsou:

- Trávicí. [NEVOLNOST], [ZVRACENÍ], [ZÁCPA], [PRŮJEM], [BOLEST V EPIGASTRICKÉ OBLASTI], [ANOREXIE], [SUCHO V ÚSTECH]. Tyto příznaky lze zmírnit užíváním antihistaminika s jídlem.

Neurologické/psychologické. Ospalost je častá (1–9 %), zejména na začátku léčby, a obvykle po 2–3 dnech odezní. Byly také hlášeny bolesti hlavy, závratě a točení hlavy. Vzácně byly pozorovány případy paradoxní excitability, zejména u malých dětí. Tato hyperexcitabilita se projevuje nespavostí, nervozitou, zmateností, třesem, podrážděností, euforií, deliriem, palpitacemi a dokonce i záchvaty.

- Kardiovaskulární. Občas, a obvykle v případech předávkování, se může vyskytnout tachykardie, palpitace a další srdeční arytmie, jako jsou extrasystoly nebo srdeční blokáda. Tyto účinky mohou být způsobeny anticholinergní aktivitou. Občas byla hlášena hypotenze nebo hypertenze.

- Dýchací systém. Občas se může objevit zvýšení viskozity bronchiálních sekretů, což může ztížit dýchání.

- Urogenitální systém. V důsledku cholinergní blokády se může objevit retence moči a sexuální impotence.

- Hematologické. Vzácně byly popsány [HEMOLYTICKÁ ANEMIE], [AGRANULOCYTÓZA], [LEUKOPENIE], [TROMBOPENIE] nebo [PANCITOPENIE].

- Oční. Vzhledem k anticholinergní aktivitě se může objevit [GLAUKOM] a [PORUCHY ZRAKU], jako je [MYDRIÁZA], [ROZMAZANÉ VIDĚNÍ] nebo [DIPLOPIE].

- Alergické/dermatologické. Po systémovém podání antihistaminik se mohou objevit hypersenzitivní reakce, které mohou vést až k anafylaxi. Fotosenzitivní reakce se mohou objevit také po intenzivním vystavení slunečnímu záření, a to s dermatitidou, svěděním, exantémovými erupcemi a erytémem.

Předávkovat

Příznaky: Příznaky se obvykle objeví do 2 hodin, i když mohou trvat až 18 hodin, a často jsou variabilní, přičemž závažnější jsou u dětí a dospělých nad 65 let. Byly popsány středně těžký útlum centrálního nervového systému se sedací a apnoe, kardiovaskulární kolaps, hyperexcitabilita s nespavostí, halucinace, třes nebo záchvaty a anticholinergní příznaky, jako je sucho v ústech, rozmazané vidění a retence moči. Může se také vyskytnout horečka přesahující 41,8 °C.
V nejzávažnějších případech, zejména u dětí, se příznaky mohou zhoršit a objevit se hypotenze, záchvaty, respirační deprese, ztráta vědomí, kóma a smrt.
Léčba: Léčba bude spočívat v obvyklých opatřeních zaměřených na podporu eliminace léku. Podávání emetik je obvykle neúčinné. Výplach žaludku však může být prospěšný, pokud od požití uplynuly méně než 3 hodiny.
Pacient by měl být udržován v klidu, aby se minimalizovala stimulace centrálního nervového systému. Záchvaty lze léčit diazepamem u dospělých a fenobarbitalem u dětí v dávce 5–6 mg/kg. Hypotenze může být léčena vazopresory, ačkoli je třeba se vyhnout adrenalinu, protože může dále snižovat krevní tlak.
V případě potřeby může být nutná intubace a asistovaná ventilace. Použití analeptik se nedoporučuje, protože mohou vyvolat záchvaty.